Petřín v Praze
50°5´0.3372´´ N
14°23´42.2088´´ E
CB lokátor: JO70EC
nadm.v.: 324 m n.m.
výška rozhledny: 72 m
výška vyhlídky: 51 m
rozhled: úplný
konstrukce: železná
typ: samostatně stojící
vzdálené [km] | směr | |
Cibulka v Praze Košířích | 3.5 | JZ |
Obora v ZOO Praha | 3.9 | S |
Žižkovský vysílač v Praze | 4 | V |
Barrandovské terasy v Praze | 5.1 | J |
DDM v Praze Modřanech | 8 | J |
Lahovický most v Praze | 9.9 | J |
Korunka | 19.9 | J |
Kožova hora u Kladna | 21.1 | Z |
Mandava u Sulic | 21.5 | JV |
Pepř u Jílového | 22.7 | J |
Lhotka u Berouna | 22.8 | JZ |
Ládví u Kamenice | 26.8 | JV |
Městská hora v Berouně | 27.2 | JZ |
Děd u Berouna | 28.9 | JZ |
Inspirací pro postavení petřínské rozhledny byla návštěva početné skupiny Klubu českých turistů na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde turisty zaujala dominanta Paříže - Eiffelova věž. Klub se rozhodl, že bude mít svou "Eiffelovku" i v Praze. Byl založen spolek za postavení rozhledny a také byla zahájena veřejná kampaň, která získala finance na stavbu. Pozemek pod objektem na vrchu Petříně byl věnován pražským magistrátem. Stavba rozhledny byla zahájena roku 1891 dle návrhu arch. Vratislava Pasovského. Realizací nýtované ocelové konstrukce se ujali ing. F. Prášil a ing. J. Souček - Českomoravská strojírna. Základy konstrukce tvoří mohutné kamenné patky, do kterých je ukotveno osm pilířů ocelové konstrukce, která u země obepíná zděné zázemí věže, jenž je opatřeno i suterénem. Ze zděné stavby vychází dvojité ocelové točité schodiště (pro výstup a sestup zvlášť) na první, krytou prosklenou i otevřenou vyhlídkovou plošinu ve výšce 20 m a druhou krytou vyhlídku ve výšce 51 m. Rozhledna byla již od počátku vybavena zdviží, kterou poháněl plynový motor. Nad nejvyšší vyhlídkovou plošinou byla umístěna svatováclavská koruna s jímací tyčí bleskosvodu, která byla zároveň vlajkovou žerdí. Původní celková výška stavby byla 60 m. Kolaudace stavby proběhla ještě v roce 1891, konkrétně 28. července a zároveň došlo také k otevření pro veřejnost. Slavnostní otevření se však konalo 20. srpna 1891, kdy byla zprovozněna i pozemní lanová dráha na vodní pohon až na vrchol Petřína. V témže roce probíhala v pražských Holešovicích Jubilejní zemská výstava, bylo proto záhodno rozhlednu do té doby dokončit, což se také podařilo. V první polovině 20. stol. probíhal provoz objektu přes občasná uzavření celkem bez obtíží. V roce 1948 byly na rozhlednu umístěny antény pro televizní přenos XI. Všesokolského sletu. Roku 1952 byla rozhledna vybrána československou televizí jako vhodné místo pro nyní již trvalé umístění televizních antén. To si vyžádalo na rozhledně poměrně rozsáhlé úpravy. Vysílací zařízení bylo instalováno do prostor bývalé restaurace, první vyhlídková plošina byla opláštěna celá a také vybavena vysílacím zařízením, ve výšce 25 m byla umístěna plošina pro antény a místo koruny na vrcholu byly umístěny 12 m vysoké antény jejichž část zasahovala do výtahové šachty, proto byl zrušen i výtah. Po úpravách věž převzaly spoje. V roce 1964 byla stavba prohlášena za památku a roku 1970 došlo k dalším úpravám, kdy bylo nešťastně vyměněno původní nýtované schodiště za svařované, což vedlo ke korozi konstrukce a následně havarijnímu stavu zejména středového tubusu. Proto byla rozhledna roku 1979 uzavřena. Otevření bylo po provedení základních oprav uskutečněno u příležitosti Všeobecné československé výstavy v roce 1991. Tento stav zůstal až do roku 1999. Rozhlednu radiokomunikace předaly Hlavnímu městu Praha v roce 1998, neboť již šest let zde vysílání neprobíhalo díky vysílači na Žižkově. Nicméně bylo rozhodnuto, že dojde ke generální opravě celé stavby, k čemuž v letech 2000 - 2002 také došlo. Realizace se chopila firma EXCON. Rozhledna byla v podstatě uvedena do původního stavu z roku 1891, tedy včetně zdviže a nového schodiště. V přízemí je umístěna pokladna, občerstvení a prodejna suvenýrů. Suterén je věnován největšímu českému géniovi Járovi Cimrmanovi a Klubu českých turistů. První vyhlídková plošina je opět přístupná veřejnosti a nabízí materiály k historii rozhledny.
Rozhledna se nachází na pražském vrchu Petřín ve výšce 324 m n.m.
Autem se dá dostat nejblíže k vysokoškolským kolejím na Strahově, kde lze zaparkovat. Na vrchol vede lanová dráha, na jejíž spodní stanici se dostaneme z ulice Újezd.
Rozhledna nabízí nádherný kruhový výhled nejen na celou Prahu, ale také na Říp, České středohoří s Milešovkou, Křivoklátsko, Brdy a za dobré viditelnosti dokonce i SZ až SV směrem Krušné hory, Lužické hory, Ještěd, Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory. Na J např. oblast České Sibiře.
Na vrcholu Petřína není jen zmíněná rozhledna a lanovka. Za návštěvu také určitě stojí zrcadlové bludiště pod rozhlednou, nebo Štefánikova hvězdárna. Občas bývá i zpřístupněno podzemí vrchu Petřína.
Otevřeno: leden, únor pondělí - neděle 10:00-18:00, březen pondělí - neděle 10:00-20:00, duben - září pondělí - neděle 10:00-22:00, říjen pondělí - neděle 10:00-20:00, listopad, prosinec pondělí - neděle 10:00-18:00
Vstupné: dospělí 105 Kč, děti od 6 do 15 let, studenti do 26 let a důchodci 55 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí s až 4 dětmi do 15 let) 260 Kč, skupina žáků ZŠ v počtu až 30 osob 30 Kč, mateřské školy - skupina v počtu do 30 dětí 10 Kč,
Diskuze k rozhledně Petřín v Praze:
V této diskuzi je 0 příspěvků.Přispívat do diskuze můžou jen přihlášení uživatelé.
Přihlásit se