Rozhledny - aktuální stav rozhleden v ČR, turistické informace

Na vrcholu Studence stála již od roku 1854 dřevěná vyhlídková stavba, kterou zde nechal postavit majitel zdejšího panství kníže Ferdinand Kinský. Vyhlídka pravděpodobně sloužila i k zeměměřičským účelům, neboť vrchol Studence byl jedním z bodů tehdejší triangulace. Stavba však byla v roce 1865 kvůli špatnému stavu stržena. O postavení nové rozhledny na vrcholu rozhodl Horský spolek pro Českosaské Švýcarsko. Konstrukce byla zvolena jako příhradová z železných dílů s točitým schodištěm vyrobeným z litiny. 6 tun těžkou nýtovanou, 16 m vysokou konstrukci zajišťovaly v zemi 4 patky. Samotná realizace byla zadána Pražské strojírenské akciové společnosti Ruston a spol. Otevření se konalo 15. července 1888. V roce 1890 byl na vrchol vystavěn chodník z čedičových kamenů a 1893 rod Kinských nechal postavit ještě dřevěné pohostinství s nocležnou. Od roku 1938 se z rozhledny dokonce stala i vojenská pozorovatelna, pro veřejnost však mohla sloužit dále. V 50. letech 20. stol. vyhořelo pohostinství, dodnes jsou patrné základy a sklepení. O rozhlednu se nikdo nestaral a proto v 90. letech 20. stol. již podléhala značné korozi a konstrukce se začala rozpadat, pro veřejnost se výstup stal dosti nebezpečným. V roce 1995 se Společnost přátel Děčína - Amici Decini rozhodla, že podnikne kroky k záchraně rozhledny. To se však setkalo s nevolí CHKO Lužické hory a Lesů ČR. Situace došla tak daleko, že údajný majitel rozhledny (majetkoprávní vztahy byly nejisté - pozemek pod rozhlednou byl Lesů ČR) chtěl nechat rozhlednu strhnout. Den před demolicí však Ministerstvo kultury ČR a Státní ústav památkové péče uznaly konstrukci rozhledny za ojedinělou a později zapsali do památkového fondu Státního ústavu památkové péče. v roce 1998 byly další snahy o záchranu konstrukce, jednání však ztroskotala na uznání majitele stavby až nakonec KČT dokázal, že je právoplatným vlastníkem a značně zchátralou rozhlednu v roce 2003 předal městu Česká Kamenice. Dle odborníků však věž již nebyla schopná opravy. Začalo být uvažováno i postavení repliky rozhledny, z toho však sešlo. Roku 2007 bylo založeno Občanské sdružení Studený a Lipnice, kterému se podařilo s přispěním KČT, města Česká Kamenice a mnoha dobrovolným přispěvatelům a dalším institucím, že byla konstrukce v září 2007 rozřezána na 3 části a postupně snesena vrtulníkem do areálu soukromé firmy, kde čekala na opravu. Ta se uskutečnila a proto mohla být konstrukce po přípravných pracích na vrcholu (výstavba patek) znovu vrácena v celé své kráse na původní místo. Usazení proběhlo 14. března 2009 a slavnostní otevření 21. června 2009. Rozhledna nese na schodech tabulky se jmény sponzorů jednotlivých schodových stupňů.

Rozhledna stojí na jednom z vrcholů Lužických hor, čedičovém vrchu Studenec, asi 4,5 km SV od města Česká Kamenice ve výšce 736 m n.m.

K rozhledně se dá zaparkovat nejblíže v obci Líska, do které se dostaneme, když zabočíme ze silnice vedoucí z České Kamenice do Chřibské. Z Lísky se vydáme po modré TZT a poté narazíme na červenou. na rozcestí s názvem "Sedlo po Studencem" budeme pokračovat po červené TZT až na vrchol k rozhledně. Cesta je dlouhá asi 1,5 km. Vlakem se nejblíže dostaneme do České Kamenice (žel. trať č. 081 Děčín - Rumburk) kde půjdeme od nádraží kolem železniční tratě, která nás dovede na zelenou TZT, po té se vydáme do centra města, kde se napojíme na modrou TZT, ta nás zavede až do Lísky a dále po červené dle popisu výše. Cesta je dlouhá asi 7,5 km.

Výhledu z rozhledny sice částečně brání stromy, ale přesto je možné vidět okolní vrcholky Lužických hor jako jsou Vlčí hora s rozhlednou, Jedlová s rozhlednou, Česká Kamenice, některé vrcholky Českého středohoří, Krušných hor, Děčínský Sněžník a za dobré viditelnosti je možné spatřit i Ještěd, Jizerské hory a Krkonoše.

Při návštěvě Studence bychom si neměli nechat ujít blízký Zlatý vrch, kde se po těžbě čediče v minulém století ukázaly až 30 m vysoké pěti a šestiboké čedičové sloupy. Kolem vrchu prochází naučná stezka a na vrchol nás dovede červená TZT. Zlatý vrch není sice tak známý jako podobně utvořená Panská skála u Kamenického Šenova, o to je však impozantnější.

Otevřeno: bez omezení

Vstupné: zdarma